‏ 2 Samuel 15

Abšalómovo spiknutí

1Později se stalo, že si Abšalóm
Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
pořídil válečný vůz, koně
[Abšalóm je první izraelský vůdce, o kterém je známo, že si pořídil vůz a koně; srv. 1Kr 5,6; Dt 17,16; Ž 20,8]
a padesát mužů, kteří
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před ním běhali.
1S 8,11!; 1Kr 1,5
2Abšalóm časně
Jb 1,5; 1S 15,12; 29,10
vstával a postavil se u cesty do brány. I stávalo se, že na každého,
h.: + muže
kdo
Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
měl spor a 
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
šel za králem k soudu, Abšalóm volal: Z jakého jsi města? On
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpovídal: Tvůj otrok je z jednoho
n : toho a toho
z izraelských kmenů.
3Abšalóm mu pak řekl: Podívej se, tvá
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
záležitost je dobrá a správná, ale ⌈král nepověřil nikoho, kdo by tě vyslechl.⌉
h.: slyšícího nemáš („není ti“) od krále; n : od krále se nedočkáš slyšení
4Abšalóm řekl: ⌈Kdybych byl ustanoven⌉
h.: Kdo mě ustanoví; srv. např. Jr 8,23
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
soudcem v zemi, každý, kdo by
Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
měl spor či ⌈právní záležitost,⌉
h. soud; Nu 27,5
by mohl
přijít ke mně a zjednal bych mu spravedlnost.
5A stávalo se, že když se
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
někdo přiblížil, aby se mu klaněl, vztáhl
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ruku, uchopil ho a políbil.
h.: + ho; 19,39; Gn 33,4; L 7,45
6Abšalóm ⌈takto
Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
jednal vůči všem Izraelcům,⌉
h.: dělal tuto věc celému Izraeli; 1S 2,14
kteří přicházeli za králem k soudu. Tak Abšalóm ⌈oklamal Izraelce.⌉
h.: ukradl srdce izraelských mužů; var.: obelstil; Gn 31,20.26n

7Po čtyřiceti
Pš, Vul a Jos., Starož. 7,196: čtyřech; dva h. rkpp.: čtyřiceti dnech; [není jasně řečeno, co se počítá (Davidovo králování? Abšalómův věk?); může jít o písařský omyl (40 namísto 4)]
letech se stalo, že Abšalóm řekl králi:
imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
Dovol, ať jdu do Chebrónu splnit
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
slib, který jsem učinil
h.: slíbil
Hospodinu.
8Tvůj otrok učinil
h.: slíbil
totiž slib,
Dt 23,22; 1S 1,11.21
když jsem bydlel v Gešúru
13,38
v Aramu: Jestliže mě Hospodin přivede zpět do Jeruzaléma, budu sloužit Hospodinu.
9Král mu řekl: Jdi v pokoji. Vstal tedy a šel do Chebrónu.

10Abšalóm poslal do všech izraelských kmenů
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
zvědy se
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
slovy: Až uslyšíte zvuk beraního rohu, řekněte: Abšalóm se stal v Chebrónu
2,1.11
králem.
11S Abšalómem šlo z Jeruzaléma dvě stě mužů; byli pozváni a šli ve své bezúhonnosti, o 
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
ničem nevěděli.
12Zatímco obětoval oběti, poslal Abšalóm pro Achítofela
v. 31; 16,15; 1Pa 27,33; [dědeček Bat–šeby (11,3; 23,34), velmi vážený rádce (16,23)]; [tato zrada přítele je snad v pozadí Ž 55,13—15]
Gíloského, Davidova
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
rádce, aby přišel ze svého města Gíla.
[poblíž Chebrónu; Joz 15,51]
Spiknutí sílilo a lidu s Abšalómem
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
stále přibývalo.

13

Davidův útěk

K Davidovi přišel posel se
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
slovy: Srdce
označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
Izraelců ⌈je nakloněno Abšalómovi.⌉
n.: oddáno; stojí za A.
14David řekl všem svým otrokům, kteří s ním byli v Jeruzalémě: Vstaňte a 
kohorativ
utečme, nebo nebudeme moci
podstatné jméno
uniknout
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Abšalómem. Rychle
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
pojďme, jinak si pospíší, dostihne nás, přivede na nás zlo a vybije město
Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
ostřím meče.
15Královi otroci králi
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděli: ⌈Jak si přeje můj⌉
n.: Cokoliv se rozhodne; h.: Podle všeho, co si vyvolí můj
pán a král, hle, jsme tvoji otroci.
16Král ⌈a celý jeho dům
Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
odešel pěšky.⌉
n.: odešel a za ním celý jeho dům; srv. Sd 4,10 × 4,15.17
Král však zanechal deset konkubín,
5,13; 16,21; 20,3; 1Kr 11,3
aby pečovaly o dům.
17Král a všechen lid
Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
odešel pěšky a zastavili se u posledního
h.: vzdáleného; $
domu.
18Všichni jeho otroci procházeli kolem něj; všichni Keretejci,
8,18; 1S 30,14
všichni
sg., jednotné číslo (singulár)
Peletejci a všichni Gaťané, šest set mužů, kteří ⌈šli pěšky⌉
n.: přišli za ním
z Gatu, procházeli
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před králem.

19Král se
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptal Itaje Gatského:
Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
Proč bys šel s námi také ty? Vrať se a zůstaň s králem. Vždyť jsi cizinec, i ty jsi vystěhovalec ⌈ze svého domova.⌉
h.: k svému místu; srv. 19,40; Př 27,8
20Včera jsi přišel, a dnes tě mám nutit jít s námi? ⌈Jdu, ani nevím kam.⌉
h.: Jdu, kam jdu
Vrať se a 
Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
vezmi s sebou své bratry. ⌈Milosrdenství a věrnost⌉
2,6; Př 3,3; 14,22
ať je s tebou.
21Itaj králi odpověděl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ je můj pán a král, tam,
h.: na místě
kde bude můj pán a král, ať umírat či žít, tam bude i tvůj otrok.
22David řekl Itajovi: Jdi tedy dál.
h.: a projdi; n.: přebroď se; srv. Př 22,3
Šel pak Itaj Gatský a všichni jeho muži i všechny malé
sg., jednotné číslo (singulár)
děti, které byly s ním.

23Celá země hlasitě
h.: velkým hlasem
plakala, když všechen lid procházel. I král přešel ⌈potok Kidrón⌉
n.: Kidrónské údolí; 1Kr 2,37
a všechen lid šel
Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
směrem do pustiny.
24⌈A hle, Sádok a všichni lévité, kteří byli s ním, nesli⌉
n.: A byl tu také Sádok a všichni lévité s ním a nesli
truhlu Boží smlouvy. Když Boží truhlu postavili, Ebjátar
17,15; 20,25; 1S 30,7
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
přinášel
h.: nechával vystupovat (2Pa 9,4); n.: se postavil dopředu / stál v popředí
oběti, dokud všechen lid nevyšel z města.
25Král řekl Sádokovi: Dones
n.: Vrať; v. 29
Boží truhlu zpět do města. Jestliže naleznu milost
Sd 6,17; Jr 31,2
v Hospodinových očích, přivede mě zpět a ukáže mi ji i svůj
n.: její; [není jasné, jestli příbytek Hospodinův (svůj), nebo truhly (její)]
příbytek.
26Jestliže však řekne: Nemám v tobě zalíbení,
Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
zde jsem, se mnou učiní, co ⌈je mu libo.⌉
h.: je dobré v jeho očích; 19,28

27Král dále knězi Sádokovi řekl:
řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
Podívej se,
h.: Což nevidíš?; n.: Jsi snad vidoucí?; $
jen se vrať v pokoji do města a tvůj syn Achímaas a Jónatan,
v. 36; 17,17.20; 1Kr 1,42n
syn Ebjátarův,
8,17
oba vaši synové ať se vrátí s vámi.
28Podívejte se, já se budu zdržovat u ⌈stepních brodů,⌉
srv. 16,14; Q (srv. 17,16!): v pustých stepích / ve stepních pustinách; 1S 23,24
dokud od vás nepřijde
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
zpráva, kterou byste mi oznámili.
29Sádok a Ebjátar donesli
n.: vrátili; v. 25
Boží truhlu zpět do Jeruzaléma a pobývali tam.
30David pak vystupoval po svahu Olivové hory, vystupoval a plakal; hlavu měl zakrytou
srv. Est 6,12; Jr 14,3n
a šel bosý.
Iz 20,2—4
Všechen lid, který byl s ním,
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
všichni si zakryli
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
hlavu, vystupovali vzhůru
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
při tom
n.: stále
plakali.
31Davidovi bylo oznámeno,
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
že Achítofel je mezi spiklenci
n.: těmi, kteří se zapřisáhli; Neh 4,2
s Abšalómem. Nato David řekl: Změň,
imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
prosím, Achítofelovu radu
v. 12
v bláznovství, Hospodine.
32I stalo se, že když David přišel na
Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
vrchol hory, kde se lidé klanějí
n.: se obvykle skláněl; [v h. je impf. 3.os. sg. — bez konkrétního označení — tj. může být, že tam David chodíval uctívat Boha, nebo obecně: lidé tam uctívali]
Bohu, hle, šel mu naproti Chúšaj Arkijský
[Arkijci byli rod, který pobýval v oblasti JZ od Bét–elu (Joz 16,2)]
s roztrženým
13,31; Iz 36,22
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
rouchem a prstí
1,2; Neh 9,1
na
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
hlavě.
33David mu řekl: Jestliže půjdeš dál se mnou, budeš mi břemenem. 34Ale když se vrátíš do města a řekneš Abšalómovi: Budu tvým otrokem, králi; dříve jsem byl otrokem tvého otce, nyní budu tvým otrokem -- tehdy budeš moci zmařit
srv. Neh 4,9; Jr 33,20
Achítofelovu radu ⌈v můj prospěch.⌉
h.: pro mě
35
řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
Vždyť tam s tebou budou kněží Sádok a Ebjátar. ⌈Všechno, co⌉
h.: Každé slovo, které
se doslechneš z královského domu,
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
oznam kněžím Sádokovi a Ebjátarovi.
36
Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
jsou tam s nimi jejich dva synové, Sádokův Achímaas
v. 27
a Ebjátarův Jónatan.
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Vzkažte
17,17
mi
Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
po nich všechno, co se doslechneš.
37Davidův přítel
16,16; [zdá se, že to byl oficiální titul nejdůvěrnějšího králova rádce; srv. 1Pa 27,33; 1Kr 4,5]
Chúšaj přišel do města. Také Abšalóm přišel do Jeruzaléma.

Copyright information for CzeCSP
Everyone uses cookies. We do too! Cookies are little bits of information stored on your computer which help us give you a better experience. You can find out more by reading the STEPBible cookie policy.